Klišé je jako máku a já potřebuji psát jako sůl :) A proto si dáme další článek na podobnou notu! Pro ty, kdo nejsou v obraze - plný nesmyslných klišé a lidových pořekadel. NUŽE: Hledím jako vyoraná myš na budík a třesu se zimou jak osika. Nic naplat, ranní ptáče dál doskáče, a navíc, je tu DEN DÉ a je čas kousnout do kyselého jablka. Není mi do zpěvu, ba ani do skoku – jít na dnešní termín je čiré bláznovství, uvážíme-li, že mám v hlavě totální okno a motám se jak vítr v bedně. Ale odvážnému štěstí přeje, pomyslím si v bláhové naději, hodím se do gala, prásknu do koní a utíkám do školy, jako by mi za patami hořelo. „Tfuj tfuj a zlom vaz, držím ti palečky,“ volá za mnou spolubydlící dobrosrdečně.
číst dál