Z hlávkového zelí vykouzlíte fantastické nudle, košťálem z brokolice zahustíte krémovou polévku – a lilkový salát Vám dá na bramborový jednou provždy zapomenout :) Udělejte si ze zeleniny svého nejlepšího spojence!
Lilek
Lilek je zelenina, kterou mnoho lidí nemá rádo – a popravdě řečeno, ani se jim nedivím. Jeho tuhá, nepoddajná a někdy nahořklá slupka umí pořádně potrápit – nesčetně mých pokusů o jeho „grilování“ už skončilo v koši. Problém s ním ale mají i restaurace, tedy přinejmenším ty české - nevzpomínám si, že bych si na něm kdy kde u nás pochutnala. Buď je prostě téměř syrový nebo úplně rozblemcaný, v obou případech pak vždy nacucaný olejem, případně ještě překořeněný nebo přeražený chutí cibule nebo příliš výrazného koření.
Nedejte se ale odradit prvními neúspěchy! Lilek chutná úžasně, pokud jej jednoduše uvaříte v osolené vodě – a vážně není třeba nic loupat, předem nasolovat a nechávat vypotit, jak se běžně traduje :) Prostě ho hodíte do vody jako brambory nebo těstoviny (ať už vcelku nebo pokrájený na menší kusy) a stejně tak i používáte.
Má lehce „slizkou“ konzistenci, takže se dá dobře využívat i na zahuštění omáček a k masu, chcete-li mít hustou šťávu, stejně tak je skvělý do pomazánek nebo v kombinaci s vajíčkem a kyselou okurkou jako skvělá náhrada bramborového salátu.
Výborý je samozřejmě i s mletým masem a rajčatovou omáčkou – taková lehká musaka, ke které brambory ani bešamel vůbec nepotřebujete, jak moc je to samo o sobě dobré :)
Brokolice
Jako dítě jsem brokolici ráda neměla – zato teď bych ji jedla nejraději pořád! Jde ovšem o zeleninu nabitou vápníkem, antioxidanty a protirakovinotvornými látkami, takže proč by ne :)? Asi nejvíc mi chutná opět jen tak uvařená třeba se sýrem cottage..
..případně jí dopřeji pár minut v páře spolu s lososem.
Sluší jí krátká doba úpravy, takže se vyhýbám brokolici všelijak zapečené, smažené nebo rozmixované – to mi u tak skvělé potraviny přijde vážně škoda. Sice věřím, že brokolici upečenou se salámem, smetanou a těstovinami dostanete do všech členů rodiny, chuť, vůně a hlavně krásná barva této zeleniny už asi bude dost těžko k poznání :D
Výjimku ovšem dělám s košťálem, který bývá často dřevnatý a na samostatné jídlo ne až tak dobrý. I tak je ale škoda ho vyhodit – proto ho vařím spolu s další zeleninou..
.. následně odříznu a poté rozmixuji například do krémové houbové polévky, koprovky nebo jakékoliv omáčky. Určitě zkuste!
Zelí
Hlávkové zelí je pro mě králem všech zelenin :) S výjimkou dnů, kdy jsem na cestách a nemám přístup ke kuchyni, ho dělám skoro každý den – je totiž tak úžasně univerzální! Jak se říká, ty nejlepší věci vznikají tak nějak náhodou – a když jsem si před mnoha lety poprvé uvařila zelné nudle s mákem, byla to prostě láska :D
Od té doby zelí takto používám pravidelně. Má skvělou jemnou chuť, ve vařeném stavu jej můžete jíst na slano se sýrem a masem i na sladko třeba se skořicí, přidat jej k masu spolu s arašídovým máslem nebo do zelného listu cokoliv zapéct a máte výbornou nízkosacharidovou svačinku :)
Podotýkám, že zelí nevařím jenom pro to, že má málo sacharidů, ale proto, že podle mě naprosto skvěle chutná. I když mám třeba rýžové nudle moc ráda a myslím si, že si je v přiměřeném množství může dopřát každý, ty zelné prostě pořád vedou – jsou jaksi více osvěžující, šťavnatější a chutnější :)
Žampion portobello
Taková obyčejná houba, řeknete si možná. Ale jak ta je dobrá! Klasické malé bílé žampiony jsou hodně známé a profláklé, s těmi velkými, hnědými portobello (někdy je mají v obchodě také po názvem „steakové žampiony“) se ovšem co do chuti a výraznosti vůbec nedají srovnávat. Když jsem je poprvé uvařila jen tak ve vodě, snědla snad tři klobouky jen tak samotné, jak úžasné se mi zdály. Vegani je hojně používají jako náhradu masa – čemuž se teď vůbec nedivím, protože jejich chuť je opravdu úžasná a fantasticky „masitá“ :) Já je můžu zatím na jakýkoliv způsob – klidně jen tak vařené se solí a máslem, protože jsou naprosto vynikající. Rozhodně se po nich podívejte a nebudete litovat!
Cuketa
Nad cuketou spousta lidí ohrnuje nos – říkají, že je bez chuti, mdlá, nijaká a nedobrá. Upřímně řečeno, pokud si mám vybrat zeleninu jenom jako přílohu k masu, taky raději sáhnu právě třeba po výraznějším lilku, houbách nebo brokolici. Ovšem co na cuketě miluju stejně jako na zelí, je její nekonečná variabilita.
Tím, že je sama o sobě málo výrazná, snadno přejímá chutě dalších surovin a můžete ji použít na tisíc způsobů na slano i na sladko (což se třeba o takové kapustě nebo paprice říct nedá :D) Nastrouhaná cuketa se sýrem a s vajíčkem je výborná jako pomazánka nebo salát..
..nakrouhaná na nudle se dá používat místo těstovin a koneckonců úplně rozmixovat a „schovat“ ji také můžete do sladkých koláčů, dezertů a brownies – dodá jim krásnou šťavnatost a zajímavou zelenkavou barvu :)
Takže ne, cuketa vůbec není nudná! Právě teď jsou jí plné obchody, takže neváhejte, kupte aspoň kilo, tvořte a zkoušejte! Je to hra :)
Líbil se Vám článek? Spoustu dalších tipů, receptů a nápadů najdete v mé knize Závislá na čokoládě!
https://www.nutspread.cz/oriskove-kremy/tana-liskova-zavisla-na-sladkostech.html
2024 ©