Páč mi prý jdou články ve stylu „chytrá jak rádio“, rozhodla jsem se napsat další takový :D Protože vážení, hlášku z nadpisu jsem si opravdu nevymyslela, nýbrž náhodně vyposlechla od jedné korpulentní dvousetkilové dámy v jistém českém supermarketu. A ačkoli o chuťové ani nutriční prospěšnosti bůčku rozhodně nepochybuji (ve skutečnosti mi hned začal hlavou šrotovat recept právě na pečený bůček s fazolemi :D ), připadá mi dost smutné, že nezanedbatelný vzorek národa takhle nebo podobně uvažuje. Kdyby ta paní byla na paleo dietě, dalo by se to pochopit. Při pohledu na její rozložitou neforemnou postavu bylo nicméně jasné, že o žádnou dietu nejde - jen o lenost a zabedněnost. A že si ta paní vedle bůčku (který nám dodá kolagen a tolik potřebný cholesterol) přihodí do košíku ještě třicet rohlíků (NECHÁPU, co každý furt dělá s těmi taškami rohlíků, copak živí autobus s uprchlíky??!), karton barevných limonád a krabici akčních oplatků (které jí dodají maximálně ztužený tuk, barviva a kupu dalších sr.. ek).
Stejně tak vím, že mně do toho vůbec nic není, na druhou stranu mě docela iritují ty městské legendy o ubohých chudých lidech, tlustých jedině proto, že nemají peníze na zdravé jídlo. Kdyby si ta paní totiž dovedla spočítat, kolik ty „levné“ oplatky stojí v přepočtu na kilo, nejspíš by pochopila význam tvrzení „za blbost se platí“.
Protože – Ježíšku na křížku, 32,90??! Vždyť by ten pytel fazolí jedla celá rodina tři dny, copak to může být ještě levnější? Zatímco pytlík sušenek za stejnou nebo vyšší cenu vyluxuje její neméně obézní dítko za pět minut a ani si nevšimne, že vůbec něco jedlo.
Podobně by se dalo pokračovat se všemi potravinami – s šíleně drahou zeleninou (protože zelí, mrkve, cukety, salát, ředkvičky, řepa – všechno do 20 korun na kilo, to je opravdu velký luxus), s masem (které až na výjimky vždycky vyjde levněji než ty štangle podezřelých chemických salámů),
s mléčnými výrobky (které díky sankcím snad nikdy nebyly levnější) nebo s vajíčky (nehorázné 3 koruny za jedno - takže i kdyby člověk slupl celé balení, je na třiceti korunách :-) ).
Z uvedených surovin se dá vymyslet tolik krásných a chutných jídel, že by z toho té paní oči přecházely – kdyby na nich neměla klapky. Nebo spíš tukové záhyby? Každopádně spoustě lidí by ty oči měl někdo otevřít co nejdřív – připadá mi přinejmenším frustrující, aby se ti, kdo jedí jako člověk, podíleli takto smýšlejícím na jejich bypassech, lécích na tlak, cholesterol a klouby, které holt půl metráku prostě při vší snaze neunesou. A ač už je tahle hláška hodně profláklá, tentokrát si ji neodpustím: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody,..
2024 ©