Známé rčení tvrdí, že nežijeme, abychom jedli, nýbrž jíme, abychom žili. To je do jisté míry pravda. Jenže.. abychom žili JAK?! To, jak žijeme, jací jsme, jak myslíme a jak se chováme, určuje totiž z velké části opět.. to, co jíme :) Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Otázka by šla rozvinout do diskuze podobné té, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Kolik geniálních myšlenek asi může napadnout kopáče na ulici, který zhltne k obědu pět rohlíků s gothajem a spláchne je pár panáky rumu? Byl by kopáčem, i kdyby byl odmala na přísné vegetariánské a později veganské stravě? A jak se asi může ve škole soustředit dítě, které se cpe každou přestávku brumíkem a modrou bublinkovou limonádou? Bylo by jeho vysvědčení a celá následná kariéra jiná, kdyby dostávalo ke svačině bio jogurty s borůvkami a semínky? A opravdu je to náhoda, že se Djokovič stal nejlepším tenistou na světě až poté, co vyřadil lepek ze stravy?
Miliony otázek, na které nikdo nezná odpověď. Docela děsivé, že :)?
Každý z nás pochází z jiného prostředí, prošel jinou výchovou a je obklopen jinými lidmi. To všechno má vliv na naše chování, povahu a na celý styl života. A co jídlo? Většina z nás jí několikrát denně. Opravdu si myslíte, že to, co si DENNĚ, a dokonce několikrát, vpravujeme do těla, NEMÁ vliv absolutně na nic? Že to není důležité a nemá smysl to řešit? V tom případě mě napadají ještě dvě otázky:
1. Co máte dnes k jídlu dobrého?
2. Jak jste spokojeni se svou postavou, zdravím a životem?
2024 ©