Aneb opožděné ohlédnutí za Vánocemi..
Vánoce by měly údajně být svátky klidu, míru a pohody.. ovšem jak to tak vypadá, pro spoustu lidí jsou to především svátky jídla :) Ještě že nás se to netýká :-)
Z klasických vánočních dobrot není většina členů naší rodiny nijak zvlášť odvařená. Speciálně já asi nikdy nepochopím, co je úžasného na smaženém kaprovi, jehož konzumace díky kostem připomíná spíše pitvu, na houbovém kubovi, který mi navzdory všem pokusům přijde naprosto bez chuti nebo na suchém drobivém cukroví slepeném marmeládou a podivnými tukovými polevami. No zkrátka jsem kazisvět, já vím :o) Ještě že existují tresčí játra a kokosové máslo - to jsou jídla ze kterých zase "já mám Vánoce" :)!!! Díky babičce ovšem tu klasiku máme doma každý rok a nakonec jsem neodolala, abych si ty načančané talíře aspoň nevyfotila :) Co konkrétního u nás na Štědrý den vonělo?
Staré známé řízky z kapra a kuřete, které jsem se rozhodla trochu ozvláštnit..
.. do trojobalu jsem přidala dvě kouzelné přísady - estragon a sezamové semínko...
.. nápad velice riskantní, ale naštěstí úspěšný :-)
Řízky díky estragonu nádherně voněly...
nádherně vypadaly..
a dle ostatních prý i chutnaly :-)
Také jsme měli babiččin bramborový salát,..
symbolické množství cukrovíčka..
... perníčků.. 
.. a to je vlastně asi všechno??? Jak vidíte, o jídlo to opravdu nebylo, spíše o vánoční pohodě. Kočky se navzdory teplotám těžce nad nulou válely doma za pecí..
a pejskové jakbysmet :)
A rok se překulil do dalšího, tak nezbývá než doufat, že se vydaří :-) Přeji všem, ať letos vykročí tou správnou nohou..
2024 ©