Umřel Jan Tříska. Divné, že? Vzpomínám si na rozhovor, kde popisoval styl života v Americe: .. ráno běžet do práce, 14 hodin pracovat, večer běžet z práce a druhý den nanovo.. A když se někdo zeptá: A kde je nějaký život? Pak odpověď zní: No tohle je přece ten život, děvče!“ A je to tak pravdivé, až to bolí, že? Nikdo totiž neříká, že bude líp, sami se musíme každý den zastavit a říct si: Tohle je ten život! Třeba když..
..vás vzbudí smska, kvůli které zbytek noci probrečíte... (ano, kvůli cizímu pejskovi)
.. a druhý den ráno vás informují, že „dárce se našel a pejskovi se daří dobře.“ :)
Nebo když..
.. si na výletě krásně zaběháte v místech, kde lišky dávají dobrou noc..
.. pohlédnete krávám do očí..
.. najdete hříbky jako z pohádky, i když „nerostou“ :)
.. ale pak se přes to všechno už těšíte jen DOMŮ..
.. a když si uvědomíte, že té maličké je už téměř rok..
.. dojde vám, jak ten rok zase strašně utekl. Takže vás rozesmutní, že léto končí. Kdo bude tyhle parády teď nosit :)?!!!
.. ale pak si řeknete, že i zimní boty jsou krásné..
.. že i v zimě bude možné parádně běhat :D
.. a že kočka kamuflující se pod kabát má své kouzlo :)
A navíc, když..
.. si zajdete na skvělé představení, které vás vrátí v čase zpátky na gympl..
.. dojde vám, že některé věci možná vracet raději nechcete..
.. protože když vidíte, co dnes supermarkety považují za výrobek typu „excellent“..
.. hřeje vás, že vy znáte něco lepšího..
.. a když už si říkáte, jestli nejste jediní, kdo tomu věří,..
.. tak dostanete dopis od zákazníka.. :)
2024 ©