Dnešní nákupní recenze je krásným potvrzením toho, že zdravé a kvalitní jídlo opravdu není otázkou peněz. V rozmezí dvou dnů jsem si totiž připravila jak „drahé“ a puncem luxusu opředené krevety, tak „levné“, ale pro mnoho lidí nepoživatelné kuřecí žaludky. Zatímco první jmenované v dobré kvalitě levně opravdu nepořídíte, cena kuřecích žaludků ještě po slevě byla kolem čtyřiceti korun za kilo. Když si uvědomíte, že různé chipsy, hotová instantní jídla, sladkosti, oplatky, bonbony a další nesmysly vychází po přepočtu na kilo klidně okolo tří stovek, jsou stesky nad cenami zdravého jídla vyloženě směšné. Finanční stránka věci je tedy jasná, jak je na tom ta nutriční? Krevety nám přinesou spoustu vitamínu D, omega-3 mastné kyseliny, vápník, křemík nebo zinek, vnitřnosti jsou pro změnu nabité vitamíny skupiny B nebo železem. Verdikt: Nerozhodně. A co se týká chuti těchto „mas“ - je to také remíza! Obojí je totiž naprosto, ale naprosto vynikající :)
Krevety Vinacorp – Tržnice Brno
S výjimkou alergiků asi nenajdete moc lidí, kteří by krevety neměli rádi – jejich delikátní jemná chuť si zaslouží šetrné zacházení a jednoduchou úpravu. Nejraději si je proto také připravuji naprosto minimalistickým a primitivním způsobem – na másle se zeleninou, poprášené solí a maximálně troškou bazalky nebo sušeného česneku. Většinou jako rychlovku na pánvi, ovšem i takto pečené v troubě jsou výborné.
Po příšerné zkušenosti s mořskými plody z Lidlu jsem nechtěla znovu sáhnout vedle, proto jsem tentokrát investovala do těchto celých mražených vyloupaných krevet z brněnské tržnice. Kilový balíček na fotografii má čistou hmotnost pouze 750 g – cena samotné suroviny je tedy opravdu astronomická, ovšem ta chuť.. :) Nebe v puse je slabé slovo, někdy mám pocit, že kdybych si jich uvařila celé kilo, tak i celé kilo sním :-) Tohle rozhodně doporučuji všem – alespoň jednou za čas je to vážně zážitek..
Kuřecí žaludky – Albert
No a co ještě dodat ke kuřecím žaludkům? Jejich nákupem jsem „pomohla Albertu neplýtvat..“ :)
.. takže ani v případě, že je koupíte stejně jako já v supermarketu den před expirací, asi neuděláte chybu – maso bylo čisté, čerstvé a voňavé a báječně chutnalo. Musí se sice vařit déle a není to zrovna rychlovka na deset minut na pánev, protože však většinu mas stejně ráda dlouze a pomalu vařím ve vývaru, vůbec mi to nevadilo. Po kuřecích játrech a srdíčkách tedy mám další levnou a výživnou delikatesku, kterou chci rozhodně zařazovat jčastěji. A co vy – zkusíte je taky?
Cottage Cheese Light Pilos – Lidl
A po novince pro změnu jedna klasika všech klasik a jedna z největších stálic mého jídelníčku – sýr Cottage. Je zajímavé, že ač je to obecně zažitý a používaný název pro „čerstvý hrudkovitý sýr“, od každé značky a každého výrobce chutná vždy úplně jinak. Vícekrát na svém blogu zmiňuji, že preferuji druhy, které nesou ještě přídomek „ve smetaně“ – zrnka sýra zde totiž plavou v čerstvé sladké smetaně a výsledná chuť výrobku je mnohem sladší a jemnější, než je u tomu u druhů bez smetany. A jak je na tom tento „light“ produkt? Velmi dobře :) Light v tomto případě opravdu neznamená „plné škrobů, zahušťovadel a náhražek“, sýr je možná jen lehce více vodový, a proto méně tučný než klasická verze. Po stránce chuti ovšem nijak nezaostává – výborný je se zeleninou, zamíchaný do rýže i jen tak na lžičku :-)
Ricotta Brimi Südtirol - MPreis
Jak miluji Cottage, tak miluji ricottu :D Byť můžete oba výrobky vzájemně nahrazovat a zaměňovat, jejich původ je jiný – ricotta v podstatě ani není sýr v pravém slova smyslu, spíše jenom odstředěná syrovátka. Na rozdíl od Cottage ale s nákupem ricotty málokdy šlápnete vedle – je totiž mnohem tučnější a VŽDY chutná sladce, s kyselou ricottou jsem se naštěstí ještě nepotkala. Rozdíl bývá většinou pouze v jejich trvanlivosti a čerstvosti – můžete koupit super čerstvou ricottu na váhu, která vydrží jenom den či dva (prodává např. Gran Moravia) anebo mnohem běžnější variantu jako na tomto obrázku – pasterovanou ricottu v kelímku, která sice vydrží déle, ale není zdaleka tak lahodná. Nalákala mě ovšem příznivou cenou a čistým složením a rozhodně to byla dobrá volba. Kelímek jsem snědla téměř celý najednou a bylo mi po něm náramně dobře :-)
Dulano Delikatesní vařená šunka – Lidl
Budu se opakovat, ale nejlepší ukazatel kvality šunky je kočka :) Ta moje jen tak nějakou totiž vážně nesní, ovšem když ucítí tuhle vařenou šunku z Lidlu, jednoduše mi nedá pokoj! A musím jí dát za pravdu – šunka je opravdu skvělá, výborně voní, a ještě lépe chutná. Na řezu vidíte krásné čisté maso, díky kterému má spoustu cenných bílkovin.
Další věcí, kterou bych vyzdvihla, je její složení: Jsem dost citlivá na růzká éčka, dusitany a glutamáty – nekvalitním a levným šunkám se proto vyhýbám, protože mě po nich bolí hlava jako střep. S čistým svědomím ovšem můžu říct, že tahle šunka to nedělá – a za tu skvělou cenu opravdu nemám důvod hledat jinou. Rozhodně vyzkoušejte!
Chorizo Sol Mar – Lidl
A tohle je tak trochu jiná „šunka“ :D Konzervativním výživovým poradcům by asi z množství těch kalorií a tuků naskákaly pupínky, já si na ní pochutnám moc ráda. Španělské Chorizo má nezaměnitelnou chuť a vůni a rozhodně se nedá srovnávat s klobásou ze stánku nebo jakýmikoliv „buřty“. Dnes už jej sice koupíte téměř v každém supermarketu, ovšem například to z Kauflandu je podle mého názoru tak hořké a pálivé, že se téměř nedá jíst. Naopak za tohle z Lidlu se mohu zaručit – i když nemá úplně čisté složení a nějaká ta éčka se v něm najdou, nemám po něm ani pocit těžkého žaludku ani bolesti hlavy. Jen se nemůžu nikdy rozhodnout, jestli si ho dát studené jen tak na chuť nebo opéct do křupava na pánvičce – obě verze jsou totiž dokonalé!
Čokoláda mléčná s jahodami Best Selection - Albert
A bolesti hlavy nebo žaludku, případně výčitky svědomí, byste neměli mít ani po čokoládě – tedy za předpokladu, že si vyberete tu správnou :-) Je mi jasné, že mléčná čokoláda s jahodami není ideální volbou, nicméně její recenzi jsem Vám slíbila v minulém článku a sama jsem byla už nedočkavá, až ji konečně ochutnám. Jaká tedy je? Řekla bych, že jde o slušný průměr :) Díky jahodám – a zřejmě i přidanému aroma – poměrně výrazně voní a jelikož jíme hlavně nosem, když už člověk obal otevře, je prostě vyloučeno, aby odolal a neochutnal ji :-) Samotná čokoláda není nijak výrazná, o největší efekt se tu starají právě ty mrazem sušené jahody, které jsou opravdu vynikající.
Kladně hodnotím také to, že není přeslazená a ve složení nemá žádné rostlinné tuky, glukózový sirup ani podobné nesmysly. I tak to ale pro mě není typ čokolády, který bych snědla na posezení – mám prostě už raději hořkou a to pokud možno pořádně. Třeba jako tuto :)
Hořká čokoláda Ritter Sport 74% - MPreis
V Rakousku mi padla do oka Ritter Sport 74% - u nás jsem ji dosud ještě nepotkala, takže mi nemohla samozřejmě uniknout. (V mém košíku jich tedy skončilo ještě několik dalších, ale o tom bude řeč až dále). Pojala jsem ji jako svoji tradiční svačinku na cyklovýletě a byť se mi po ní docela hezky jelo, musím říct, že okolo 70% kakaa znám i mnohem lepší čokolády. Zřejmě více mi chutná právě ta 74% z Lidlu nebo Normy – jde sice o privátní výrobky, ale jsou velmi kvalitní a po chuťové stránce tak nějak zemitější, voňavější a čokoládovější :)
Rýžové chlebíčky s amarantem Racio – Albert
A ano, stejně jako vím, že hořká čokoláda je zdravá, tak dobře vím i to, že pufované chlebíčky jsou nezdravé. No a co? Stejně si je v umírněném množství ráda dám :) Už nějakou dobu volím vždy ty kukuřičné – na rozdíl od tradičních rýžových, které opravněně nesou přezdívku „polystyren“, kukuřičné jsou většinou tenké, křupavé, výrazné a mnohem méně dusivé :D Když jsem ovšem uviděla tyto rýžové s amarantem, okamžitě mě upoutaly – jednak právě svojí tenkostí, jednak přídavkem amarantu, který v malém množství dodává mnoha potravinám zajímavou chuť. Ovšem upřímně – není to žádný zázrak. Kukuřičné jsou za mě zkrátka lepší, tohle je prostě zase ta stará polystyrenová chuť :D Ani menší gramáž to nijak zvlášť nemá šanci zachránit, takže pokud si chcete opravdu pochutnat, musíte na ten chlebík holt plácnout něco opravdu vynikajícího a výrazného. A to je u mě vždy jasná volba – ořechové máslo!
Ořechová másla jsou vlastně pro mě důvod, proč vůbec ty výše zmíněné chlebíčky kupovat – nic s nimi totiž asi nechutná tak dobře, jako právě tento typ „pečiva“. A i když miluji všechna másla Nutspread.cz, momentálně tak trošku překvapivě nejvíce ujíždím právě na tomto čistém kešu. K mým favoritům tohle velmi sladké a hutné máslo nikdy nepatřilo, poslední dobou mi ale snad musí chybě nějaké látky v něm obsažené, protože bych ho nejraději jedla po celých naběračkách :)
Jsou ovšem i dny, kdy mi jeho chuť přijde opravdu až moc sladká – potom si většinou zkombinuji ještě s nějakým jiným, méně sladkým máslem – a pak je to opravdová pecka. Jako zde na fotce – kukuřičný chlebík, kešu máslo Nutspread a pistáciové máslo Nutspread. Že to zní podivně? Nenechte se zmýlit – je to neskutečně dobré :)!!!
A to je z dnešní nákupní recenze všechno, už brzy se ale můžete těšit na další. Čeká tu totiž na mě k ochutnání ještě velká zásoba čokolád :D
2024 ©