Ano, už i na mě došlo :-)
Co je v poslední době snad největším hitem všech blogerů, domácích receptářů a kuchařských pořadů? Jednoznačně kváskový chleba :)!
Je to k nevíře, ale něco tak obyčejného jako je chléb opravdu nyní zažívá v Česku skutečnou renesanci – důkazem může být i nová „kvásková sociální síť“ pečempecen.cz, takzvaná „chlebová poradna“ vzniklá na Facebooku a spousta dalších akcí a stránek.
Návodů, jak si vyrobit kvásek doma, je tedy sice plný internet, dlouho jsem však tomuto novému trendu odolávala – buhví proč mi jeho domácí příprava přišla těžká a složitá :) Nakonec ale zvítězila chuť experimentovat a rozhodně nelituji – ať to bylo začátečnické štěstí nebo moje zručná kuchařská ruka :o), chléb se povedl na jedničku a kvásek určitě nezůstane v mojí domácnosti nevyužit!
Suroviny na 1 menší bochník:
200 g žitné celozrnné mouky
voda
Postup je nakonec (kupodivu) naprosto jednoduchý: Do vyšší sklenice s víčkem nasypeme cca 50 g žitné mouky, přilijeme trochu vody a rozmícháme na hustou kaši.
Sklenici zavřeme, utěsníme a uložíme na teplé místo – údajně se kvásku nejlíp daří při teplotě kolem 30 stupňů. Sama jsem jej umístila hned k topení do obýváku, kam navíc přes den svítí slunce – tím bylo o teplo dokonale postaráno.
Následující tři dny jsem opakovala vždy večer stejný postup: ke kvásku jsem přidala cca 3 vrchovaté lžíce mouky a přiměřené množství vody, aby nebyl kvásek moc hustý ani moc řídký. Nechala jsem ho vždy tak 15 minut „vyvětrat“ a opět uložila k topení.
Čtvrtý den už kvásek opravdu kysele „voněl“ a tvořil veliké bublinky. 
Pátý den se bublinky viditelně zvětšily :o)
a odér, který se ze sklenice linul, se už ani nedal nazývat vůní - kvásek totiž doslova smrděl jako aceton a uvažovala jsem o tom, jestli ho nemám vyhodit. Ještě že máme ten internet :) Po pročtení spousty návodů se mi dostalo ujištění, že i opravdu silný kyselý zápach je v pořádku – co v pořádku, dokonce je důkazem, že kvásek prospívá, tak jak má :-)!
Kvásek jsem tedy přikrmila celým zbytkem nachystané mouky, tentokrát jsem však vynechala vodu. 
A šestý den jsem se konečně dala do pečení. Pojďte to zkusit se mnou:
Z připraveného kvásku odvážíme 200 g, přimícháme k němu 200 g žitné mouky a opět přiměřené množství vody. Dále přidáme všechny ostatní ingredience, které chceme v chlebu mít – použila jsem pouze lněná semínka a sůl (co kdyby se to nepovedlo, to by bylo škody, ...), nic vám však nebrání vyřádit se s ořechy, olivami, sušenými rajčaty,.. Solí doporučuji nešetřit, můj chlebík byl ve výsledku dost málo slaný (což byla ovšem jediná vada, kterou měl).
Vzniklé těsto pořádně prohněteme a ještě umístíme aspoň na dvě hodiny někam do tepla kynout.
Nakonec vytvarujeme bochník, potřeme vodou, případně posypeme semínky a dáme péct. 
Pokud dojdeme až sem, určitě nechceme výsledné dílo zkazit. V tomto případě je dobré řídit se radami zkušenějších:
Zaprvé, pečeme zpočátku hodně zprudka, teprvé pak na mírnou teplotu. Držela jsem se rady – prvních 20 minut na 250 stupňů, zbylých 30 minut na 180 stupňů.
Zadruhé, chléb hned po upečení vyjmeme z formy a vyndáme na mřížku – jinak se zapaří a odspoda provlhne.
A konečně zatřetí, žitný chléb nekrájíme dřív, než po dvanácti hodinách!!! Ač to může znít nesmyslně, tato rada je nakonec asi klíčová – moje dřívější pokusy o žitný chleba vždy skončily tím, že "chléb" vypadal spíše jako mazlavá žitná kaše – samozřejmě, že jsem ho krájela ihned po vytažení z trouby :o)! Z tohoto důvodu je praktické dát chleba péct večer a nechat vychladnout přes noc – nejenom, že vůně vydrží v bytě až do rána, navíc vás to nebude lákat ukrajovat (půjdete-li opravdu spát..)
A jak bude vypadat výsledek, když odoláte? No, posuďte sami:
Vůně chleba přilaká naprosto všechny :-)
A hlavně si zaručeně pochutnáte – tento chleba je totiž výborný i samotný!
Vyjmenovat, jak moc se žitný kváskový chleba liší od běžného pšeničného pečiva, to by asi vydalo na samostatný článek. Co mě však na první ochutnání zaujalo asi nejvíce, byla skutečnost, že mi po něm nebylo ani trochu těžko. Zatímco droždím kynutá jídla mohou spoustě lidí způsobovat trávicí problémy, kváskový chleba je naopak velmi dobře stravitelný. To už stojí za pokus ne???
Nutriční informace:
Vhodné do paleo diety: NE
Bez lepku: NE
Bez mléka: ANO
Sacharidy celkem:
Tak tady jsem na rozpacích... Hodnoty sacharidů zde můžu pouze odhadnout, protože velká část váhy chleba tvoří voda, navíc jsem si část kvásku uschovala do lednice na případné další pečení. Množství sacharidů v celém bochníku se tak může pohybovat kolem 260 gramů – záleží tedy jenom na vás, kolik toho sníte :-)
Glykemický index:
Glykemický index je zde střední, pohybuje se mezi 30 a 40. Jak jsem zmiňovala výše, chléb vyrobený z kvásku a celozrnné mouky způsobuje daleko menší kolísání hladiny krevního cukru, než běžný pšeničný chleba a svou výživou hodnota zdaleka předčí veškeré pečivo prodávané v obchodech. Chcete-li jíst zdravě a zároveň si pečivo občas neodpustíte, je tento chléb skvělá volba.
PS: A co se zbytkem kvásku? Určitě jej nevyhazujte, bude se vám hodit na další pečení. Jednoduchý návod, jak jej správně uskladnit, pochází od známé blogerky Maškrtnice. Koluje internetem už dlouho, najdete ho třeba tady.
2024 ©