Že má o správném jídle spousta lidí zkreslené představy - to už jsem si tak nějak zvykla. Ovšem převracet výživu naruby ve stylu – „z něčeho mi není dobře, ale o dovolené si to dám, ať si tu dovolenou teda zkazím“, to už je fakt silně nad moje chápání :D Jsem asi už na „bezlepkové“ – tedy naprosto normální (nebo je snad na okurce, sýru, polévce, plechovce tuňáka, kačeně se zelím atd. něco nenormálního?) jídlo natolik zvyklá, že mě vůbec nenapadne hledat v něčem takovém problém nebo překážku. A podotýkám, že ač tuto stravu držím naprosto dobrovolně a z vlastní vůle, nikdy by mi před žádnou cestou nebo akcí nepřišlo na mysl, že snad budu chtít nebo dokonce „budu muset“ (proboha, kolik je Vám let?!) něco porušit, jíst jinak nebo se nacpat něčím, z čeho mi bude zle.
O to vtipnější je pro mě vždycky střet s realitou: Ti lidé okolo mě údajně „chtějí“ jíst zdravě, ale seberte jim pečivo – a jsou naprosto v koncích s rozumem a nápady, co tedy jako budou na cestách jíst?!
Dokonce jsem tuto otázku dostala i na zájezdě ve Francii – ano, ve Francii, zemi plné prvotřídních sýrů, delikatesních klobásek, superčerstvé zeleniny a zase dalších sýrů, které by člověk jedl, až by brečel :D
Že někdo i v takovém případě skončí u párku v rohlíku nebo bagety s marmeládou, protože „na dovolené nejde jíst zdravě“ mi přijde opravdu směšné – zkrátka zářivé potvrzení přísloví, že kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Tak dobrou chuť :-)